Kineziotaping

Velmi šetrným a jemným způsobem zvyšuje léčebné a ozdravné procesy, prodlužuje uvolňující účinek masáží cíleným zaměřením na problematické partie.

Dnes se kineziotaping používá jako:

• Svalová technika. Svalová technika je nalepování elastických pásek s pružností odpovídající lidské kůži, kdy páska zvlní pokožku a tím umožní zvýšený trvalý průtok krve i lymfy. Prodlužuje se tak uvolnění svalů, účinek lymfodrenáží i masáží a aktivují se ozdravné procesy.
• Ligamentózní technika. Je to technika na stabilizaci jednotlivých vazů, přechodových částí páteře, akupunkturních bodů a trigerpointů. 
• Fasciová technika.  Tato technika normalizuje svalové napětí. 
• Lymfatická technika. Lymfatická technika zamezuje opakované tvorbě lymfedémů. Zvýšením průtoku lymfy odvádí toxiny z povrchových tkání. 
• Korekce jizev . Strečováním okrajů nebo místa, jizvy uvolňujeme a odstraňujeme tím jak jizvy přirostlé k podkoží, tak jizvy keloidní. 
• Technika mechanické korekce . Odlehčením zlepšujeme postavení svalů, kloubů a kostí po úraze nebo při sportovním výkonu. Například při tenisu se tejpováním ramenního kloubu dosahuje nebývalé funkčnosti, pohyblivosti a odstranění akutních i chronických bolestí.

Kineziotaping vyvinul koncem druhé poloviny dvacátého století v Japonsku lékař Kenzo Kase. Během následujících let se kineziotaping rozšířil do celého světa.